✅ ట్రాన్సిస్టర్ (Transistor) – పూర్తి వివరాలు
1. ట్రాన్సిస్టర్ అంటే ఏమిటి?
ట్రాన్సిస్టర్ అనేది ఒక ముఖ్యమైన ఎలక్ట్రానిక్ పరికరం (Semiconductor Device).
👉 ఇది ప్రధానంగా రెండు పనులు చేస్తుంది:
✅ 1. Amplifier (సిగ్నల్ పెంచడం)
✅ 2. Switch (ఆన్/ఆఫ్ చేయడం)
అంటే చిన్న సిగ్నల్తో పెద్ద కరెంట్ను నియంత్రించగలదు.
2. ట్రాన్సిస్టర్ ఎందుకు ముఖ్యమైనది?
ట్రాన్సిస్టర్ లేకుండా…
మొబైల్ ఫోన్లు
కంప్యూటర్లు
టీవీలు
రేడియోలు
IC Chips
ఏదీ పనిచేయదు.
👉 ఆధునిక ఎలక్ట్రానిక్స్కు ఇది బేసిక్ బ్లాక్.
3. ట్రాన్సిస్టర్ నిర్మాణం (Construction)
ట్రాన్సిస్టర్ తయారీకి ఉపయోగించే పదార్థం:
✅ Silicon (సిలికాన్)
✅ Germanium (జర్మేనియం)
ఇది మూడు లేయర్లు కలిగి ఉంటుంది:
4. ట్రాన్సిస్టర్ రకాలు (Types)
ప్రధానంగా రెండు రకాలు:
✅ (A) BJT – Bipolar Junction Transistor
ఇది రెండు రకాలుగా ఉంటుంది:
1) NPN Transistor
2) PNP Transistor
NPN నిర్మాణం:
Copy code
N - P - N
PNP నిర్మాణం:
Copy code
P - N - P
5. ట్రాన్సిస్టర్లో మూడు టెర్మినల్స్
ట్రాన్సిస్టర్కు 3 legs ఉంటాయి:
Terminal
పేరు
పని
E
Emitter
ఛార్జ్ పంపుతుంది
B
Base
నియంత్రణ చేస్తుంది
C
Collector
ఛార్జ్ సేకరిస్తుంది
Easy Trick:
👉 Base చిన్న current ఇస్తే Collector లో పెద్ద current వస్తుంది
6. ట్రాన్సిస్టర్ పని విధానం (Working)
(1) Switchగా పనిచేయడం
ట్రాన్సిస్టర్ ఒక స్విచ్లా పని చేస్తుంది:
OFF Condition
Base current లేకపోతే → ట్రాన్సిస్టర్ OFF
ON Condition
Base current వస్తే → ట్రాన్సిస్టర్ ON
ఉదాహరణ:
ఫ్యాన్ ఆన్ చేయడం
బల్బ్ ఆన్ చేయడం
Digital circuits లో logic
(2) Amplifierగా పనిచేయడం
చిన్న ఆడియో సిగ్నల్ → పెద్ద సౌండ్గా మారుతుంది
ఉదాహరణ:
మైక్ నుంచి చిన్న వాయిస్ → స్పీకర్లో పెద్దగా వినిపిస్తుంది
7. Transistor Current Relation
BJT లో current సంబంధం:
ఎక్కడ:
� = Emitter current
� = Base current
� = Collector current
8. Transistor Symbols
NPN Symbol:
Copy code
C
|
|
B--|\
| >-- E
|/
Arrow బయటకు ఉంటుంది
PNP Symbol:
Copy code
C
|
|
B--|/
| <-- E
|\
Arrow లోపలకి ఉంటుంది
9. Transistor Applications (ఉపయోగాలు)
ట్రాన్సిస్టర్ వాడే చోట్లు:
✅ Mobile circuits
✅ Computers
✅ Amplifiers
✅ Radio transmitters
✅ Switching circuits
✅ Digital logic gates
✅ Power control devices
10. Transistor vs Capacitor
అంశం
Capacitor
Transistor
పని
ఛార్జ్ నిల్వ
Amplify/Switch
Terminals
2
3
Active/Passive
Passive
Active
ఉపయోగం
Filter, Storage
Control, Amplify
11. Exam Important Points
✅ ట్రాన్సిస్టర్ ఒక Semiconductor device
✅ Amplifier + Switchగా పనిచేస్తుంది
✅ 3 terminals: E, B, C
✅ Types: NPN, PNP
✅ Base current చిన్నదైనా Collector current పెద్దది
ఇప్పుడు కెపాసిటర్ (Capacitor) గురించి పూర్తిగా డీటెయిల్డ్గా, స్కూల్ లెవెల్ నుంచి ఎలక్ట్రానిక్స్ వరకు స్పష్టంగా చెప్తాను.
✅ కెపాసిటర్ (Capacitor) – పూర్తి వివరాలు
1. కెపాసిటర్ అంటే ఏమిటి?
కెపాసిటర్ అనేది ఒక పాసివ్ ఎలక్ట్రానిక్ భాగం.
👉 ఇది ప్రధానంగా
విద్యుత్ ఛార్జ్ను నిల్వ చేసుకునే (store) పరికరం.
సాధారణంగా బ్యాటరీ దీర్ఘకాలం విద్యుత్ ఇస్తుంది,
కెపాసిటర్ మాత్రం చిన్న సమయంలో ఛార్జ్ తీసుకుని, చిన్న సమయంలో విడుదల చేస్తుంది.
2. కెపాసిటర్ ఎలా పనిచేస్తుంది?
కెపాసిటర్లో రెండు ముఖ్య భాగాలు ఉంటాయి:
✅ రెండు మెటల్ ప్లేట్లు (Plates)
ఇవి ఛార్జ్ను నిల్వ చేస్తాయి
✅ డైఎలెక్ట్రిక్ పదార్థం (Dielectric)
ప్లేట్ల మధ్యలో ఉండే ఇన్సులేటర్
ఉదాహరణలు:
గాలి (Air)
ప్లాస్టిక్
మైకా
సిరామిక్
⚡ ఛార్జింగ్ ప్రక్రియ
కెపాసిటర్కు వోల్టేజ్ ఇచ్చినప్పుడు:
ఒక ప్లేట్పై పాజిటివ్ ఛార్జ్
ఇంకో ప్లేట్పై నెగటివ్ ఛార్జ్
ఇలా ఛార్జ్ నిల్వ అవుతుంది.
⚡ డిశ్చార్జింగ్ ప్రక్రియ
సప్లై తీసేసినప్పుడు:
నిల్వ చేసిన ఛార్జ్ బయటకు విడుదల అవుతుంది
3. కెపాసిటర్ యొక్క ప్రధాన లక్షణం (Capacitance)
కెపాసిటర్ ఎంత ఛార్జ్ నిల్వ చేయగలదో దాన్ని Capacitance అంటారు.
ఫార్ములా:
ఎక్కడ:
C = Capacitance
Q = Charge (కూలంబ్)
V = Voltage
4. కెపాసిటర్ యూనిట్
Capacitance యూనిట్:
✅ Farad (F)
కానీ 1 Farad చాలా పెద్ద విలువ, కాబట్టి చిన్న యూనిట్లు వాడతారు:
Unit
Symbol
Value
Microfarad
µF
10⁻⁶ F
Nanofarad
nF
10⁻⁹ F
Picofarad
pF
10⁻¹² F
5. కెపాసిటర్ రకాలు (Types of Capacitors)
1) సిరామిక్ కెపాసిటర్ (Ceramic Capacitor)
చిన్నది
ఎక్కువగా హై ఫ్రీక్వెన్సీ సర్క్యూట్స్లో వాడతారు
2) ఎలక్ట్రోలిటిక్ కెపాసిటర్ (Electrolytic)
ఎక్కువ capacitance ఉంటుంది
Power Supply లో వాడతారు
ఇది Polarized ( + మరియు – ఉంటుంది )
3) టాంటలమ్ కెపాసిటర్ (Tantalum)
చిన్న సైజులో ఎక్కువ ఛార్జ్ నిల్వ
మొబైల్స్లో వాడతారు
4) వేరియబుల్ కెపాసిటర్ (Variable Capacitor)
capacitance మార్చుకోవచ్చు
రేడియో ట్యూనింగ్లో ఉపయోగం
6. కెపాసిటర్ ఉపయోగాలు (Applications)
✅ 1. పవర్ సప్లైలో ఫిల్టర్గా
Rectifier తర్వాత వచ్చే ripple DC ను smooth చేస్తుంది
✅ 2. మోటార్ స్టార్టింగ్లో
ఫ్యాన్, పంప్లలో motor start capacitor ఉంటుంది
✅ 3. టైమింగ్ సర్క్యూట్స్లో
RC circuits లో delay కోసం
✅ 4. సిగ్నల్ కప్లింగ్ & డికప్లింగ్
Audio amplifiers లో ఉపయోగం
✅ 5. కెమెరా ఫ్లాష్లో
కెపాసిటర్ ఛార్జ్ నిల్వ చేసి ఒక్కసారిగా flash ఇస్తుంది
7. కెపాసిటర్ vs బ్యాటరీ
అంశం
కెపాసిటర్
బ్యాటరీ
ఛార్జ్ నిల్వ
తక్కువ సమయం
ఎక్కువ సమయం
ఛార్జ్ విడుదల
వేగంగా
నెమ్మదిగా
ఉపయోగం
circuits, filters
Power supply
Energy capacity
తక్కువ
ఎక్కువ
8. కెపాసిటర్ సింబల్
సర్క్యూట్లో కెపాసిటర్ను ఇలా చూపిస్తారు:
Copy code
| |
---| |---
Polarized capacitor:
Copy code
| |+
---| |---
9. ముఖ్యమైన పాయింట్లు (Exam Notes)
✅ కెపాసిటర్ ఛార్జ్ నిల్వ చేస్తుంది
✅ Unit → Farad
✅ Capacitance formula → C = Q/V
✅ రెండు plates + dielectric ఉంటుంది
✅ Power supply, fan, radio, flash లో వాడతారు
అర్థమైంది 😊
మీరు Diode (డయోడ్) గురించి Detailed explanation కావాలనుకుంటున్నారు.
ఇప్పుడు డయోడ్ను పూర్తిగా సింపుల్గా + డీటెయిల్డ్గా చెప్తాను.
✅ డయోడ్ (Diode) – పూర్తి వివరాలు
1. డయోడ్ అంటే ఏమిటి?
డయోడ్ అనేది ఒక Semiconductor device.
👉 దీని ప్రధాన పని:
విద్యుత్ ప్రవాహాన్ని ఒకే దిశలో మాత్రమే అనుమతించడం
(One Direction Current Flow)
అంటే డయోడ్ ఒక Electrical One-Way Gate లాంటిది.
2. డయోడ్ నిర్మాణం (Construction)
డయోడ్ రెండు భాగాలతో తయారవుతుంది:
✅ P-type Semiconductor
✅ N-type Semiconductor
ఇవి కలిసినప్పుడు ఏర్పడేది:
అందుకే దీన్ని PN Junction Diode అంటారు.
3. డయోడ్ టెర్మినల్స్ (Terminals)
డయోడ్కు రెండు terminals ఉంటాయి:
Terminal
పేరు
గుర్తు
P-side
Anode
+
N-side
Cathode
–
4. డయోడ్ పని విధానం (Working)
డయోడ్ రెండు విధాలుగా పనిచేస్తుంది:
✅ 1) Forward Bias
ఎప్పుడు?
Anode కు + voltage
Cathode కు – voltage
అప్పుడు current flow అవుతుంది.
👉 డయోడ్ ON అవుతుంది
✅ 2) Reverse Bias
ఎప్పుడు?
Anode కు – voltage
Cathode కు + voltage
అప్పుడు current flow కాదు.
👉 డయోడ్ OFF అవుతుంది
5. డయోడ్ Symbol
Copy code
Anode (+) Cathode (-)
| |
--->|---------
Arrow direction లో current flow అవుతుంది.
6. డయోడ్ ముఖ్యమైన లక్షణాలు
Forward Voltage Drop
డయోడ్ current flow అయ్యేటప్పుడు కొంత voltage పడిపోతుంది:
Silicon diode → 0.7V
Germanium diode → 0.3V
7. డయోడ్ రకాలు (Types of Diodes)
1) Rectifier Diode
AC ని DC గా మార్చడానికి ఉపయోగం
2) Zener Diode
Voltage regulation కోసం
3) LED (Light Emitting Diode)
వెలుగు ఇస్తుంది
4) Photodiode
Light detect చేస్తుంది
5) Schottky Diode
Fast switching కోసం
8. డయోడ్ ఉపయోగాలు (Applications)
డయోడ్ వాడే చోట్లు:
✅ Mobile chargers
✅ Rectifiers (AC → DC)
✅ LED bulbs
✅ Voltage regulators
✅ Signal demodulation
✅ Protection circuits
9. Diode vs Transistor
అంశం
Diode
Transistor
Terminals
2
3
పని
One-way current
Amplify/Switch
PN Junctions
1
2
Use
Rectification
Switching, Amplifier
10. Exam Important Points
✅ డయోడ్ ఒక PN Junction device
✅ Current ఒకే దిశలో flow అవుతుంది
✅ Forward bias లో ON
✅ Reverse bias లో OFF
✅ AC ని DC గా మార్చడంలో ముఖ్యమైనది
📌 మీకు కావాలా?
నేను మీకు…
✅ Diode diagram with labels
✅ Rectifier circuit explanation
✅ Zener diode detailed
Oh nice — Resistance (R) is a super important basic concept in electricity ⚡🙂
✅ Resistance (ప్రతిఘటన) అంటే ఏమిటి?
Resistance అనేది విద్యుత్ ప్రవాహం (Current) ను అడ్డుకునే లక్షణం.
👉 అంటే, ఒక వైర్ లేదా పదార్థం లో కరెంట్ ప్రవహించడానికి ఎంత కష్టం ఉందో దాన్ని Resistance అంటారు.
🔥 ఉదాహరణ
నీటి పైపు లో నీరు ప్రవహిస్తుంటే, పైపు చిన్నగా ఉంటే నీరు నెమ్మదిగా వస్తుంది కదా?
అలాగే,
Current = నీరు
Wire = పైపు
Resistance = అడ్డంకి
📌 Resistance Symbol & Unit
Symbol: R
Unit: Ohm (Ω)
⚡ Ohm’s Law
ఎక్కడ:
R = Resistance
V = Voltage
I = Current
🧲 Resistance ఎక్కువ అయితే?
Current తగ్గుతుంది
Wire వేడెక్కుతుంది
Resistance మీద ప్రభావం చూపే అంశాలు
Length (పొడవు) ↑ → Resistance ↑
Thickness (మందం) ↑ → Resistance ↓
Material (పదార్థం)
Copper → తక్కువ resistance
Nichrome → ఎక్కువ resistance
Temperature ↑ → Resistance ↑
📌 Uses of Resistance
✅ Bulbs
✅ Heaters
✅ Fans (speed control)
✅ Resistors in circuits
No comments:
Post a Comment